Příběh kávy
Slovo “káva” pochází z arabštiny, konkrétně ze slova “qahhwat al-buchta”, což v překladu znamená “fazole vína”. Káva je hned po vodě a čaji, třetí nejkonzumovanějším nápojem na světě. Tvoří velkou část světové ekonomiky, hned po ropě je druhou nejobchodovanější komoditou.
Věděli jste...?
Že člověk vypije za život 50 000 šálků kávy, to je asi 5 tun kávových zrn!
Nejstarší zmínky o kávovníku pocházejí z Etiopie, kde keř divoce rostl už od 6.století. Jedna z legend vypráví o pastýři Kaldimovi, který zpozoroval neobvyklé dovádění koz, když se napasou bobulí z keře nedaleko pastvin. Sám tedy plody vyzkoušel a byl překvapen povzbuzujícími účinky. Tajemství zázračného nápoje prozradil jednomu opatovi a později odvar vařili i místní mniši.
Do Evropy káva doputovala až koncem 16.století a začátkem 17.století se začaly otevírat první evropské kavárny.
Kávovník
Kávovník je ovocná dřevina, která roste v celém tropickém a subtropickém pásmu. Květy kávovníku mají bílé květy, které podobou a vůní připomínají jasmínové květy. Po odkvětu (cca po 7 měsících) se postupně začínají rodit plody kávovníku - kávové třešně. Nezralé třešně mají zelenou barvu, jak zrají mění se jejich zbarvení až do červené, oranžové, žluté nebo fialové barvy. V každé třešni se nachází 2 zrnka, obrácené plochými stranami k sobě. Pokud v plodu vyroste jen jedno zrnko, má větší velikost a kulovitý tvar - nazývá se perlové zrno.
Věděli jste...?
Že káva je ovoce? Kávové třešně můžete bez obav konzumovat - jsou velmi sladké a chutné. Po usušení se z nich navíc připravuje osvěžující nápoj zvaný Cascara.
Arabica vs. Robusta
Na světě existuje široká řada různých druhů kávovníků, nejznámější jsou však Arabica a Robusta. Oba druhy rostou ve zcela odlišných klimatických podmínkách i v různých prostředí. Oba poskytují odlišnou chuť i obsah kofeinu. Zatímco Arabicu řadíme mezi ty kvalitnější a populárnější - však také tvoří zhruba 70% světové produkce. Na rozdíl od Robusty obsahuje menší obsah kofeinu a je náročnější na pěstování, roste totiž ve vyšších nadmořských výškách. Robusta je odolnější, roste v nižších nadmořských výškách, pěstování je jednodušší a kávové třešínky zrají mnohem rychleji než Arabica.
Sklizeň kávy
Kávové třešně dozrávají postupně, stává se tak, že v jeden okamžik jsou na keři třešně zralé, nezralé i květy. Nejideálnější a nejšetrnější způsob sběru je tedy ten ruční, kdy sběrači vybírají pouze zralé plody. Sbírání plodů trvá delší dobu, ale sběrači tímto způsobem nepoškodí kávovníky a na keři zůstanou neuzrálé plody. Ke sběru se však využívají také různé techniky - “kombajny”, které umožní sklidit ve zlomku času velké množství úrody. Tento způsob je však velice nešetrný ke kávovníkům samotným, strhává totiž třešínky i s listy a nezralými plody. Tato metoda se hodně využívá např. v Brazílii.
Zpracování zrn
Slovo “káva” pochází z arabštiny, konkrétně ze slova “qahhwat al-buchta”, což v překladu znamená “fazole vína”. Káva je hned po vodě a čaji, třetí nejkonzumovanějším nápojem na světě. Tvoří velkou část světové ekonomiky, hned po ropě je druhou nejobchodovanější komoditou. Nasbírané třešínky se dále zpracovávají, volbou metody zpracování lze ovlivnit chuť kávy i její cenu. Usušená kávová zrna po zpracování nějakou dobu odpočívají a poté putují do celého světa
Suchá metoda (natural)
Tradiční i nejméně finančně náročná metoda zpracování.
Mokrá metoda (washed)
Tato metoda je technologicky hodně náročná, ale ve výsledku je z něho získaná mnohem kvalitnější káva. Třešínky procházení nádrží s vodou, tak se oddělí nezralé plody (plují na hladině). Plody se loupáním zbaví slupky a plují do fermentačních nádrží, kde probíhá po dobu 12-72 hodin fermentace. Během této doby dojde k oddělení dužiny od kávových zrn.Ty se poté promývají a poté suší. Při tomto procesu zpracování se spotřebuje velké množství vody. Na 1 kilogram zelené kávy je to 130-150 litrů vody.
Polopromytá metoda (honey)
Třešínky putují do nádrží s vodou, oddělí se nezralé plody, jako u předešlé metody. Dále plody putují do loupacích strojů, kde jsou zbaveny slupky a části dužiny. Poté už jsou sušeny, nejčastěji na speciálních afrických lůžkách - je důležité zrna často prohrabovat a otáčet, aby nezačala plesnivět. Zrna tak schnou s částí dužiny, která obsahuje vysoké procento cukrů, které postupně fermentují. Po sušení se ze zrn jen sundá dužina. Těmto kávám se často říká “medové”.
Pražení
Pražení kávy je proces, umění i poslání, které vyžaduje velké zkušenosti a vědomosti. Pražič má za úkol najít pro kávu tu nejlepší křivku (profil), tedy najít ideální poměr teploty a času pražení. Praží se po dobu zhruba 10-15 minut, zrnka zmenšují při pražení svou hmotnost, protože se z nich odpařuje voda. Dochází ke změně chemické struktury zrn, které postupně tmavnou. Během procesu pražení se ze zelených zrnek stává voňavý produkt, který si vychutnáváte ve svém šálku.
